Home page
Obal
Být člověk
HIV pozitivní
Homosexualita
Jak působí HIV infekce v organismu?
Projevy AIDS a HIV infekce
Léčba AIDS a HIV infekce
HIV infekce a duševní život
Sex partnerství a HIV Sexuální abstinence?
Týká se AIDS všech nebo je to gay nemoc?
Sexualita je různorodá
Informovat partnera? Ano či ne?
Diskriminace
Informace pro člověka infikovaného virem lidského imunodeficientu
Ostatní
Odkazy

Informovat partnera? Ano či ne?

Když jsem se dozvěděl, že jsem pozitivní, byl jsem pro výsledek spolu se svým novým partnerem. On vyšel ze dveří za půl minuty, já za půl hodiny. Nemělo smysl lhát. Ale vzal to fantasticky. Nedovedu si představit, že bych mu to neřekl a trápil se s tím sám. Jsme k sobě mnohem otevřenější i v sexu.

Jednoznačně kladná odpověď informovat je v trvalém vztahu. Partner převezme část odpovědnosti, o riziku je možné si společně promluvit. Přehodnocení důležitosti a významu pohlavního života, individuálních sexuálních a citových potřeb pro každého v páru, kde jeden či oba jsou HIV pozitivní, je bez sdělení informace nemožné. Zvolení vhodného a vyhovujícího sexuálního chování v páru umožní respektovat jak individuální sexuální potřeby, tak dohodnout vhodný postup k omezení rizika. S výjimkou společné onanie a sexu po telefonu, kdy vůbec nedochází k tělesným dotykům, asi nelze označit žádný partnerský sex za absolutně bezpečný. Přesto lze vhodnou dohodou mezi partnery snížit riziko přenosu z HIV pozitivního na HIV negativního na minimum. Pomoc partnera se pak konečně neomezuje jen na rozhodování v sexuálních otázkách, ale je oporou v průběhu života, který má přece jen HIV pozitivní člověk složitější.

Přestože jsem HIV pozitivní a můj přítel je HIV negativní, neumíme si představit, že bychom se vzdali sexu. Já považuji za důležitý alespoň občas anální sex. Ale neumím si představit, že bychom to naplánovali. Dnes budu já v té roli, zítra to bude obráceně, pozítří bez toho. Vždy to vyplyne přirozeně z našeho milování. Mám strach, že soustavné používání bezpečnějšího sexu nás bude omezovat. Přestože bych nikdy nechtěl a neunesl, kdyby se můj partner ode mne nakazil.

Oba partneři musí spolu zvážit a případně během doby přehodnocovat individuální důležitost análního sexu v jeho aktivní a pasivní formě pro vzájemné sexuální i citové uspokojení. Pokud je důležitou součástí spektra jejich chování anebo alespoň pro jednoho z nich, pak musí zhodnotit své postoje a prožívání při použití prezervativu a lubrikačního gelu. Méně rušivě například působí navlečení kondomu partnerem během předehry. Většina selhání prezervativu je způsobena chybou člověka. nejčastěji se jedná o jeho sklouznutí při ukončování soulože. Proto je třeba přitom vždy kondom u kořene penisu držet prsty. Ti, kteří kondom používají častěji a jsou tedy zkušenější, zaznamenají až desetkrát méně často jeho selhání. Zesílený kondom je lepší než obyčejný a doporučujeme ho nejen při homosexuálním styku, ale i těm HIV pozitivním, kteří mají styk se ženami. Lubrikační gel lze použít od samého začátku intimního dráždění. Jeho použití pak není spojeno s rozpaky či úzkostí před intimním spojením. Vhodný je lubrikační gel, který obsahuje virucidní látku, např. 9-nonoxynol.

Partneři by měli mít jasno, jakým způsobem zamezí případnému výronu semene do úst druhého partnera. Také při orálním dráždění představuje kondom větší jistotu, i když přece jen může více narušit prožitek. Ti, kteří mají nebo jejichž partner má sadomasochistické tendence, musí zvážit i možná rizika, pokud by při jejich hrách hrozilo porušení kůže či sliznic. Někteří lidé v sobě nikdy nenajdou odvahu informovat ani své nejbližší. Pak pochopitelně veškerá odpovědnost za jejich zdraví leží pouze na nich. Oni musí sami dbát na stálé prožívání bezpečnějších praktik, pokud spolu pokračují v pohlavním životě.

Když se Mirek opil, choval se jako blázen, byl hrozně spontánní a prezervativ sundal. Říkal, že mne má rád a že mu vůbec nebude vadit, když na tom budeme stejně. Že by si stejně nedovedl představit, kdyby se můj zdravotní stav zhoršil a on pak zůstal sám. A kdyby přece, že to bude jeho vzpomínka na mne.

Někdy se setkáváme s tím, že dosud HIV negativní partner chce se svým přítelem sdílet dobré i zlé a odmítne přistoupit na pravidla bezpečnějšího sexu. Jindy jsou potřeby vzájemné intimity a těsné blízkosti tak velké, že se nedaří přes všechny rozumové snahy riziko nákazy nezvýšit. Vždy je pak třeba o takové situaci vzájemně otevřeně hovořit.

Tomáš se rozhodl, že přestože se mnou sexuálně žije, tak na test během našeho soužití nikdy nepůjde. Tedy pokud nebude mít zdravotní potíže. V minulosti byl testován jako HIV negativní. Nechce mne vystavit pocitům viny, které bych měl, kdyby mu sdělili, že je HIV pozitivní. Navzájem si důvěřujeme, že dokážeme nákaze zabránit. Pokud bychom se někdy rozešli nebo mne ztratil, až pak by se nechal otestovat.

Trvalým partnerům HIV pozitivních doporučujeme docházet na pravidelné kontroly HIV stavu, aby se případná nákaza včas zachytila a bylo tak možné ji včas kontrolovat. Na druhou stranu tyto kontroly jsou jen doporučené, nelze k nim nikoho nutit. Je pravda, že případná nákaza v rámci páru může vést k narušení partnerské stability. Na druhé straně budou na případné zvládání nepříznivé situace dva.

Milan byl do mne sice blázen, chtěl se milovat, ale já neměl odvahu mu tehdy říct, že jsem pozitivní. Bál jsem se, že by se rychle odmiloval. Tak jsme se měsíc jenom mazlili. Já mu tvrdil. že víc nechci, i když to nebyla tak docela pravda.

Obtížněji rozhodování, zda informovat nebo ne, je u nových partnerů nebo tehdy, když stabilní partnerský či sexuální vztah chybí. Doporučuje se informovat vždy takového partnera, s nímž dochází k souloži do konečníku anebo pochvy, i když je vždy použit kondom, raději zesílený, a dostatečné množství lubrikačního gelu. Pokud si si ještě informovat netroufáme, měli bychom se snažit zůstat u méně intimních, ale bezpečnějších praktik, jakými jsou vzájemná onanie, mazlení, hlazení. Pokud dochází k dráždění pohlavních orgánů ústy, je třeba bezpodmínečně zabránit výronu semene do úst nebo lépe použít prezervativ. Již jsme zmínili, že některé jiné sexuální přenosné nemoci mohou také urychlit průběh HIV infekce a k jejich přenosu by mohlo dojít i během nechráněného orálního sexu.

Nemám trvalého partnera a ani ho moc nehledám. To neznamená, že nemám někdy chuť na sex. Úplně mi stačí, když si zajdu třeba do dark roomu třeba v Riviéře. Stačí mi, že si to tam s někým vzájemně uděláme rukou. Myslím, že nikoho tak neohrožuju, stejně nás HIV pozitivních je tam určitě víc, jen ti ostatní to možná nevědí.

Někteří HIV pozitivní lidé nemají a třeba ani nehledají stálé sexuální partnery. Přesto nechtějí anebo nedokáží zůstat bez sexuálního života. Je pochopitelné, že je můžeme třeba potkat v místech anonymních sexuálních kontaktů. S tím je třeba počítat. Během takových kontaktů si lidé zpravidla nesdělují ani jméno, natož svůj HIV stav. Pokud ho vůbec znají. Ale není tak důležité, s kolik lidmi tam navázal známost, ale jak se přitom chovali. Pokud platí, že anonymní sexuální kontakty jsou vyhrazeny pro méně intimní sexuální vztahy bez análního i orálního sexu, není s tím spojeno podstatné riziko nákazy. Každý si přece musí být vědom, že o sobě a svém riziku rozhoduje hlavně sám za sebe.

Když mi řekli, že jsem pozitivní, doporučili mi, abych poslal na test svého sexuálního partnera nebo partnery. Některým jsem to řekl na rovinu, ale jednomu jsem si to netroufl říci, že v době, kdy jsme spolu spali, jsem možná už byl nakažen. Možná nakazil on mne. Jestli by si došel na test, nevím, ale určitě by se to od něho o mne každý dozvěděl.

Je morální povinností HIV pozitivního informovat své bývalé sexuální partnery, zejména ty, s nimiž se choval rizikově, a doporučit jim, aby rovněž podstoupili test na HIV protilátky. Dnes již neexistuje povinné hlášení kontaktů HIV pozitivních v epidemiologickém systému, jako tomu bylo koncem osmdesátých let. Zvýšila se úloha zodpovědnosti každého z nás. Lékař tuto informaci sdělovat nesmí a nemůže. Pokud HIV pozitivní nechce tuto informaci svému příteli sdělit osobně, má možnost anonymního upozornění. Pokud se rozhodne svého bývalého partnera neinformovat, záleží na jeho rozhodnutí. Stejně tak ten, kdo se dozvěděl, že měl rizikový styk s HIV pozitivním, má možnost na test nejít. Měli by si ale být vědomi, že případná neznalost HIV stavu může znamenat rychlejší nástup onemocnění a pozdní diagnózu rozvinutého stavu.

 

Další stránka